• Cardenal

    Rojo como la sangre que corre por mis venas

U MÚUCH TALIL TI'AL A WAAIK TI' A YUUM NII KÁA OKOO'OL K'ÁATBILECH (LAS FORMAS DE ORG. COMUNITARIA)

MA'ALO JATSU'UTS SAASTAL  K' 'ÍIN ,YANIK TEEX IN WEETAJKA'ANSAJE'EX
TEENE' AJKA'ANSAJ:EUGENIA KOYOC KU TI' MAASEWAL PALALO'OB
U TSIKBALIL BI'IX U MUCH'TALIL TI'AL A WAIK TI' A YUUM,NIIKA'A OKOO' K'ÁATBILECH MEEN LE' XI'IPA'AL USTAA WIICH TI'AL A TSOKOLBEJ TI' U LU'UMIL SAN ANTONIO SAHCABCHÉN,CALKINÍ,CAMPECHE.
TU KAJIL SAHCABCHÉN,JUNTU'UL CHU'UPALE' KA'AN U YAATI' U YUUM NI KAA OKOLKATBIL,LELA' KU YÁAX AIK LE T'AANA' TI' U YUUM,LELA' KU YAIK TI' U NA' LE CHU'UPALA' ,KU TSO'OLE KU A'ALAJ TI' U LA U LAKO'OB BE'EX JE'EX TI' U LAAK TAATATSILE' BE'EX  U LAAK NA' TSIL.
KU TSOOLE KU MUUCHKUBAO' TI'AL LE U T'AANI' LE KAAN OKOOL XI'IB K'AATIK CHUUPALO', BEEY YUUM YÉETEL,LAKO'OB,ONILO'OB YA'AN U K'ÁT CHI'O TI' LE CHUUPALA' TI'AL MA U BAAXAL,YÉETEL TI'AL U YAALA' TI' BA'AX K'ÍINIL KUUN UCHUUL LE MEYAJO'O.
KU TSO'OLE KU T'AANA' PAAXWAKAX MAKO'OB LELA' LE TI' NOJOLO'OB YÉETEL MAKO'OB NUKTAKO'OB, LELA KU YEEYA' MEEN U YUUM CHUUPAL,KUUN OKOO' K'ÁATBIL,TI'AL U MÚUCHTALIL BA'AX U KA'AT YUUM YOOLA' U YA'AL CHUUPALO',  U KAAT WA U SIJ U YAAL, BA'AX U KA'AT YOOLA' LELA' ,TI'AL BEEYO' ,LE BA'AX KU BEETAL MA' BAAXALI' TI' ELO' LE XI'IB YAAN U  BISIK LE T'AANA' TI'AL U BISIK TI U YUUM TI'AL LE KA'AN ALAK TI' LE K'ÍIN KAAN OJKOO' YAANU' KUUCHU' TI' U NAJIL U YUUM LE CHU'UPAL UUS TU YIICHO', TI'AL U NOJ NUKBESAJ MA'ALO' MEYAJ TI'AL LE' TSOKOBEL TI' LE CHUUPALO' YÉETEL XIIPALO'.   
BEEYO' LE XOOT T'AAN TY U M'UUCH TALIL U T'AAN TI'AL A WAIK TI A YUUM NII KAA  JATS'UTS OKOLKATBILECH.
NÍB ÓOLALIL  KU TSAIK AJKA'ANSAJ :EUGENIA KOYOC KU

TRADUCCIÓN EN ESPAÑOL
MUY BUENAS DÍAS TENGAN MAESTROS
SOY EUGENIA KOYOC KU, MAESTRA DE EDUCACIÓN INDÍGENA
LES VOY A PLATICAR SOBRE EL TEMA"LA ORGANIZACIÓN COMUNITARIA","COMO ES QUE UNA MUCHACHA QUE SE VA CASAR INFORMA A SU PADRE SOBRE EL PEDIMENTO DE SU MANO".
EN EL PUEBLO DE SAN ANTONIO  SAHCABCHÉN,  LAS MUCHACHAS CUANDO LES VAN A PEDIR LA MANO POR SU ENAMORADO,PRIMERO INFORMAN  A SU PADRE, ESTE LUEGO INFORMA A LA MADRE, DESPUÉS A LOS PARIENTES DEL PADRE Y DE LA MADRE.CON BASE A ELLO LOS PARIENTES SE JUNTAN PARA TRABAJAR ORGANIZANDO TODOS LOS PREPARATIVOS , PRIMERO CUESTIONANDO A LA MUCHACHA, SI ESTA SEGURO QUE QUIERE CASAR, LUEGO, SE LE EMPIEZA A SENSIBILIZARLA DE QUE LO QUE VA SER NO ES UN JUEGO , NI ES PARA UN DÍA, O DOS POR QUE ES ALGO SERIO, LUEGO EL PADRE, BUSCA A LOS ABUELOS O A PERSONAS ADULTAS PARA QUE LO ACOMPAÑEN EN EL DÍA EN QUE VA ENTRAR EL NOVIO A PEDIR LA MANO, PARA ASÍ DAR MÁS FORMAL LO QUE SE VA HACER, TAMBIÉN ESTAS  PERSONAS SE JUNTAN Y TIENEN QUE CUESTIONAR AL PADRE SI EN VERDAD QUIERE QUE SE CASE SU HIJA, O HAY ALGÚN IMPEDIMENTO, ASÍ MISMO QUE ES LO QUE QUIERE A CAMBIO DE SU HIJA, QUE DÍA HA PENSADO QUE VENGA SUS FUTUROS, CONSUEGROS  PARA AMARRAR FORMALMENTE ESTE CONVENIO DE CASAMIENTO DE SU HIJA ,UNA VEZ REALIZADO ESTE SE LE AVISA AL MUCHACHO, PARA QUE AVISE A SUS PADRES, DEL DÍA QUE LO VAN A CITAR POR LOS ANCIANOS, Y ASÍ LOGRAR MEJOR ESTE TRABAJO DE CASAMIENTO, CON VISTO BUENO DE LOS PADRES PARA RESPALDAR ESTA ORGANIZACIÓN DE LOS PREPARATIVOS DE LA  BODA DE SUS HIJOS . 

GRACIAS EUGENIA KOYOC KU


K'A'ALIK  IN MEYAJ EUGENIA KOYOC KU
JATS'UUTS TU SÁASTAL K'ÍIN .
 NÍB ÓOLAL KI'ICHKELE'EN YUUM YOOLA JUMP'ÉEL K'ÍIN XA'AN TI' IN KUUXTAL.
TU LAAKAL MÉEYAJ TI WIILAL ,TI'  TUUKLA'   TAAN IN XOOKO'OBO' MALO'OBO' TIÁL CHAIK MU'UK'AN TI' U KUXTAL U MÚUCH TALIL U MEYAJ  JEJELASO'OB  CH'I'IBALO'OB TI' TU LU'UMIL CAMPECHE, BEEYO' OJETIK BIIX U SEENKEECH U T'AAN KUUN BEETAL TI'AL U MUCH'TALIL KAJNÁALOÓB.
LELA' MAALO TAAN BEETIK U ÁANALTEILO'OB MEEN U YUUSTAL U XOOKO'OB MEEN U LA JEJELAS  WINKO'OB .
LELA' KU YEESIK TEENE' WAAJ MAA' TA' MÚUCH  MAALO TUUKOL TI' MEEYAJ, MAA' TU JOOKO'OL MAALO'OB, LE TENE' YA'AN A K'ÁATCHI'TE' A T'AAN BA'AX  JACH TAAK A BEETIK TI' A MEYAJ. 


TRADUCCIÓN EN ESPAÑOL
CONCLUSIÓN DEL TRABAJO DE EUGENIA KOYOC KU
MUY BUENOS DÍAS.
 GRACIAS PADRE CELESTIAL JEHOVA, POR  DARME UN DÍA MÁS 
TODO TRABAJO ANALIZADO,REFLEXIONADO ,VEO SOBRE LO IMPORTANTE QUE CADA MAESTRA PLASMA SOBRE LAS DIVERSAS ORGANIZACIONES QUE REALIZAN PARA LLEVAR UN TRABAJO, SEA GRANDE O PEQUEÑO, EN CADA PUEBLO, PERO IMPLICA UNA RESPONSABILIDAD PARA PREVER LAS ACTIVIDADES A DESARROLLAR, LO CUAL A MI COMO DOCENTE RE VALORO DEL PORQUE NUESTROS ABUELOS PRACTICABAN ESTA ORGANIZACIÓN DE JUNTARSE, PARA COMUNICARSE DE LO QUE VAN A REALIZAR,PLANTEABAN UNA SERIE DE PREGUNTAS PARA PODER CONCRETAR SUS TRABAJOS, ASÍ ELEVAR LA CALIDAD DE TRABAJO, Y EN NUESTROS DÍAS SE SIGUEN PRACTICANDO Y SE TOMA COMO UN VALOR FUNDAMENTAL Y UNIVERSAL EN TODA ORGANIZACIÓN INSTITUCIONAL,COMUNITARIO, PARA LOGRAR SU CRECIMIENTO. 


"  UMUCH´ MEYAJ KÁJ  "

BIX A BEELALE´EX  MALO K´IN, IN K´ABAÉ MARÍA ARELY DEL ROCÍO CHÍ CHÍ.
IN KA IN TS´OLIK TEEX BAAX K´ABET U TUKULTIK WA TAK A BEETIK JUMP´EL CHA´AN BIX U CHA´ANIL KAJ SETEN YA´AB BA´AX K´AABET A TUKULTIK.
TIALA KAJALE K´AABET A BEETIK JUNP´EL MUCH´KIN MEYAJ. TIA´AL A WILIC  TU LAAKA BAAX KU K´ABETCHAK TECH T´AL U BEYTÁ.
LE MUCH´KIN MEYAJÓ YAN U YILIK TUUX KU BETAAK LE CHA´ANO BAAX KU PAXANAK, BAAX KU KOMBI, BIX KU JATS´UTSKIMBI LE NÁIL CHIICH KELEN YUN YETEL LE K´IIBIKO.
 WA YAN U BEETAL PAY WAKAXE, YAN U KAAXTAAL LE MAKO´OB KU PAYWAKAX NAKO´OB.
TUUX KU PAY KE WAKA´AXO YAN U BETAL UNAJIL U K´ABAE PALCO.
YAN U BIN ILBÍ TU LAKA LE WAK´AAX KU PAYBILO, WA YAN YUCHU PAX CHUMUK K´INNE YAN UN KAXTAAL TUUX KUN BETAAK.
TU LAKA BAAX KU TUKUL BETBILAKO, MÁ CHEN JUNTUL MAK KU BETKI, K´ABET LE MUCH´MEYAJO, YANEOBE K´ABET U YILIKO´OB LE PAYWAKAXO, ULÁOBE  U KA U YILO´OB , LE OKÓT YANE KAU JATS´UTKINTIKO´OB U YOTOCH KI´ICHKELEN YUUM, WA TU LAKALO´OB KU TSIIK YOLALOBE  JATS´UT  LE CHAAN KEN BETAKO.
KEN BAALE WA JUNP´EL MA TU TS´A YOLALE JELU K´AASTA LE CHAANO.


LAS FORMAS DE ORGANIZACIÓN COMUNITARIA
 buenos días mi nombre es María Arely del Rocío Chí Chí.

Manera de la organización comunitaria para realizar una feria: “la realización de una feria tradicional del pueblo”.

Antes se tiene que prever ciertas tareas para que la feria sea todo un éxito.

El equipo de trabajo tiene que realizar un plan donde deben considerar los siguientes puntos:

-          ¿Cuando y donde se va a hacer la fiesta?
-          ¿Cuantos días va a tardar la fiesta?
-          ¿Cuando va a iniciar y cuando va a terminar?
-          ¿Con cuanto de recurso económico se cuenta?
-          ¿Que grupos y que días van a tocar?
-          ¿Buscar un grupo para decorar la iglesia

Si va a haber corridas de toros considerar los siguientes puntos:

-          Contratar los toreros
-          Buscar los toros
-          Contratar la charanga

Para concluir con la feria se hace la procesión en honor al santo de la comunidad.

MA'ALOB K'ÍIN YANIK TE'EX IN WEET AJKA'ANSAJE'EX
TEENE EUGENIA KOYOC KU

NI KEEN IN T'AAN YOOLAL MEYAJ TI' AJKA'ANSAJ ARELI CHI CHI,
LELA JACH JATSU'UTS U TSIKBALTIK BA'AX KU YUUCHUL TU KAJAL TI'AL LE MÚUCH MEEYAJ, YOOLA CHA'AN ,LELA' MA'A JACH SEBAN U BEETAL, MEEN SEKECH YA'AB U MEEYAJ U T'AANIL TI'AL U JETSTA'ANTA'AL MEEN  LE MAKO'OB KAJAKBALO'OB TU LU'UMIL U KAJIL LE AJKA'ANSAJ.
JACH YA'AN U JETSE'EL T'AAN  TI'AL NUUK LE' K'ÁATCHÍO'BA', JE BI'IX BA'AX K'ÍIN KAAN BETAAK LE CHA'ANA', JAXP'ÉEL K'ÍIN KEE NU BISEE',MA'AX KUUN PAAXO'OB, YÉETEL U LA BALO'OB KAABET TIAL U CHAANIL KAAJ.

TRADUCCIÓN DEL COMENTARIO DEL TRABAJO REALIZADO A LA MAESTRA ARELY CHI CHI, POR LA MAESTRA EUGENIA KOYOC KU

ESTE TRABAJO DESPUÉS DE HABER LEÍDO, ANALIZADO, CONSIDERO QUE TODA FIESTA QUE SE REALIZA EN UN PUEBLO LLEVA UNA ORGANIZACIÓN PARA PREVEER LAS ACTIVIDADES A DESARROLLAR , ASÍ MISMO PODER REALIZAR UNA FIESTA DE CALIDAD, ASÍ MISMO REQUIERE DE VARIOS INTERROGANTES COMO;
¿CUÁNDO SE VA HACER LA FIESTA?¿CUÁNTOS DÍAS VA TARDAR Y OTRAS QUE SE PLANTEAN  PARA EFECTUAR SU DESARROLLO.LO CUAL UNA FIESTA NO ES FÁCIL,PUES SE NECESITA DE LA COLABORACIÓN DE MUCHAS PERSONAS, TIEMPO Y ORGANIZACIÓN PARA EJECUTAR LAS ACCIONES DE ÉXITO.



Ba'axmuuch' talilo'ob yaan ti' le kajnáalo'ob (LAS FORMAS DE ORGANIZACIÓN COMUNITARIA).

Ma'alo'ob aka'ab ti' tu lakleex ajkansaje'ex.
In k'aaba'e': Leydi Esmeralda Espadas Moo.

Mi ken tsíikbate'ex bix u muuch'kuba'ob tin kajal, kan xiko'ob kach p'uu, uuch kaachi.

Kaach kan xiko'ob p'uuje' jump'e k'íin tanile' ku yaala' ti' le maako'obo, tia'al u tsíikbatiko'obe u lúumi tu'ux kuno' bine'.

Kan u muuch'kuba'ob le maakobo'obo ju' juntule' yaan u bisik u yaala' peek'o tu'ux ku mento'ob le p'ujo', kan k'uchko'obe ku j'atskuba'obe ka' muucho' tia'al u k'aalko'obe le k'aaxo tu'ux ku tukliko'obe tia'ne' le kej'o. Juntul maake ku p'aata tu'ux yaan u bejile' tu'ux ku man le kej'o, kan manak kíin tia'no yéetel u yaalak pek'o letio' ku chumpaja' u toojlo' kan u yuts'bento'ob u book tu'ux tan tu man le kej'o. Le maak ku p'aata paatajo' yoojé tu'ux kun jookle le kej'o, ti kun bin u chukpaxtik, kan jookle le kej'o ta'anil u ts'oonke kan luuke le kej'o ku chumpajo u yauto'ob tu laklo le' mako' bino'ob ti le p'ujo, le maako'oba kan yúubu le waak'ab' le ts'oonó ku tukliko'obe ts'ooku lu'ubu. Kan u muuch'uba'obe tu laklo'obe tu'ux lu'ube le kej'o, ku k'aaxko'obe, ku kuchko'obe tia'al u bisko'ob tu naay le mak ts'oonajo', ti'e ku ts'íilkoo, ku t'ooxko'ob ti' ju' juntulo'. Chen baale' le mak ts'oonajo' ku p'aatati' u k'eewele, u buch, u tamne yéetel u pool. beya ku muuch'ukubao' kaachi le uuchben maako'ob tia'al u bino'ob p'uu.

Ka manse'ex ma'lo'ob ak'aab.

TRADUCCIÓN
LAS FORMAS DE ORGANIZACIÓN COMUNITARIA.
Buenas noches tengan maestros.
Mi Nombre es: Leydi Esmeralda Espadas Moo.

Les voy a platicar la forma de como se organizan en mi pueblo cuando iban de cacería hace tiempo.

Cuando iban a la batida, un día antes se le avisaba a la gente, para que platiquen el rumbo en el que van a ir.

Cuando se reúnen las personas cada uno de ellos tienen que llevar a sus perros donde va hacer la batida, al llegar ahí se dividen en dos grupos para cerrar el monte en la parte donde piensan que esta el venado. Cada persona se queda donde esta el camino del venado, cuando ya paso tiempo de estar ahí con sus perros, éstos empiezan a ladrar cuando sienten el olor donde acaba de pasar el venado. La persona que se queda a esperar sabe donde va a salir el venado ahí lo va ir a alcanzar y cuando salga el venado le disparan y al caer, ya empiezan a gritar a todos los que fueron a la batida. Estos al escuchar el disparo piensan que ya cayó. Después al reunirse todos donde cayó el venado lo amarran y lo cargan para que lo lleven a la casa de quien lo tiró, ahí lo despellejan y le reparten a cada uno su carne. Comentan que la persona que lo tiraba se quedaba con la piel, la panza, el hígado y su cabeza.

 Que pasen buenas noches.


U tsikbaalil: Rubi Luceli Uc Panti
Máalob k’iin yanikex ixkánsaj Esmeralda

Le t’aan ku betik le ixka’ansaj Esmeralda ti le p’uujo’ taak bejlae’ ku mentiko’ob le nojoch maako’obo’, yaan muuch’ mako’obo’ ku t’ooxiko’ob le bak’o’ob taak ti le peek’ok u ts’aiko. Beey xaan yaan ojeltik bix ku beetaa le p’uujio’,tumen tsook ku a o’ob ts’ook ku yucho yaab balo’ob ti le mako’obo’ ku mentiko’obo’ le p’úujo , yaan mako’ob ts’ook ku kimilo’ob tumen u laak´’ maak ku tsonika Máalob k’iin yanikex ixkánsaj .

La publicación de la maestra Esmeralda acerca de la práctica de la cacería se continúa practicando, algunos grupos consideran hasta a los perros cuando van a repartir la carne del venado o el animal que cacen.
También es importante saber cómo se realiza, porque han sucedido desgracias, como la muerte de algún compañero por otro del mismo grupo. Profa. Rubi Luceli Uc Panti.




TSIKBALIL

J-KAANSAJ EDGAR EFRAIN MAY CHI

Jaach maalo'ob k'iin anakte'ex ti tu laakale'ex ajkaansaje'ex ti u muuch' meeyaj chakts'íits'ib, bejlae yaan in chan tsikbaltik u meeyaj le x-kaansaj Leydi Esmeralda. 
Le úuchben maayao'obo' suukti'ob u mmuchtalo'ob je'el tia'al baaxake' tia'al u biino'ob meyaj, tia'al u ts'ook'siko'obeel u paalalo'ob, bey xaan tia'al u beeitko'ob kiinbesaj.
Leti'ob ku beetiko'ob beeya' tumen ku tukultiko'ob laakalo'ob kaajano'ob te kaajo' chi'i'balilo'ob wa láakts'iilo'ob káabet túun u yaantkubao'ob. le maax ken u kaase le tsikbalo' te muuch'o' u jalaachil le kaajo' tumen kaache' letio'ob áal u táano', yaan u chiimpoltaj u t'aan tumen letie' ku t'aan yéetel le yuum k'uujo'.
u maalo'bile' le muuch' meyjo' taak bejlae' chikáan leten ya'ab kaajo'ob laaylie' ku meentko'ob. yaan kaaje' ku meentik tia'al u cha'aanil le kaajo' , tia'al u kiinbesaj je'el maaxake' wa chen tia'al uuchuk jeejeláas baalo'ob.
te' le tsiikbal le x-kaansajo' ku éesikto'on biix ku yúuchul le p'uujo' u kaajil Poc Boc le uucho'.

COMENTARIO

PROFR. EDGAR EFRAIN MAY CHI

Muy buenos días tengan todos los maestros del grupo de trabajo cardenal, el día de hoy voy a comentar brevemente el trabajo de la maestra Leydi Esmeralda.
los mayas antiguos acostumbraban reunirse para cualquier cosa, para ir a trabajar, para matrimoniar a sus hijos y también para festejar.
Ellos hacían esto porque pensaban que todos en el pueblo eran familia o hermanos y por lo tanto era necesario ayudarse mutuamente, la persona que iniciaba la platica en las reuniones era el gobernante del pueblo, por que hace tiempo la palabra de ellos era de mucho peso, y debían respetar su palabra puesto que él se comunicaba con los dioses. 
Lo bueno de estas reuniones para el trabajo hasta el día de hoy puede percibirse, por eso en muchos pueblos todavía se realiza para organizar la fiesta del pueblo, para festejar a cualquiera o solo ,para organizar cualquier trabajo comunitario.
Aquí en el trabajo de la maestra nos enseña como realizaban la abatida hace tiempo en el pueblo de Poc Boc.




Ba'ax tin kaana': 

Ti'e xokinoba ti' meyaj tin woojeta' ti tulaka bix u muuch'kubao ti ju jump'eel kaajnalo'ob u maalo'obile ti' ju jump'eel muktambalobe ku ejentko tia'al le meyaj u tukulma'obe ku meento yéetel ya'abach kimak oolal ku cha'abal le mejen paalabo'ob ku yilo'obej bix u meentaj le nojoch mako'obe, lelaj u tia'lo u e'esaj ka u kaano'ob yéetel ka u menko'ob u tia'lo'ob.

In k'aaba'e: Leydi Esmeralda Espadas Moo.

CONCLUSIÓN:

En esta semana de trabajo me entere de las diversas formas de como se organizan en cada comunidad, lo importante que es, que en un grupo se tomen acuerdos para que la actividad programada pueda llevarse de manera satisfactoria, ésto permite que nuestros alumnos observen como lo realizan los adultos, lo cual sirve como ejemplo para que ellos aprendan y hagan lo propio. 

Mi nombre es: Leydi Esmeralda Espadas Moo.

BA'AXTEN LE AJ-KA'NSAJ K'AABEET U KA'JOOLTIK BIX U KUXTAL LE MEJEN PAALAL'OB ICHIL CHAN KAJ( LA IMPORTANCIA DEL CONTEXTO CULTURAL DEL ALUMNO PARA UN DOCENTE INDIGENA) PROFA. MARIA TERESA




“ ba’axten le  aj-ka’ansaj  k’aabeet  u ka’jooltik  bix  u  kuxtal  le mejen paalal’ob  ichil chan kaj “
Ma’alob ák’ab aj kansa jeex yetel x-aj kansaeex
Tene y k’aabae
Maria teresa
In kaaja in tsi'kbat teex yolal  u ti'al le u miatsilil tu'ux kaajakbal le máasewal paal,
tulaka ba’ax  yaan  tu’ux  kaja’an  le mejen palalo’obo jump’eel baáx jach  k’aabeet  ch’íik u ti’al  u  paajtal  u kansaa tumen tulaka le baáx yojel, baáx suk u betiko’ob, yetel bix u kuxtalo’ob le mejen palaloobo, leti’o ken u yile masewal aj-kansajo ti’a u betik u nukuli tu’ux ku t’sa xiik xook .
Le mejen palalo’ob kuxano’ob ti’e mejen kaje maá yolooj baax yojle palalo’ob kuxano’ob  ti’e nunuch kajobo, leten le ajkansajó yan u yilik tu laka, lela ma u k’aat yale le palalo’bo ma tu kaniko’ob ba’ax ku kansati’ob yan xan u tukultik le palalo’ob ma tu pajta u manik baax ku k’atik ti’a lu meyajo’ob,  yan u meyaj yete tu laka ba’ax yan ti’e chan kajoo, jee bix mejen che’ob, xiu’ob, yetel u lak’oób ti’aa u t’sa xook .
 tulaka ba’ax  yaan  tu’ux  kaja’an  le mejen palalo’obo k’aabeet  ch’íik u ti’al  u  paajtal  beetik  u un’kuli  tu’ux  ken k’a’ansanako’on.  le  aj-ka’ansajó  k’aabet  yiilik  ba’ax  jach  yojlé  le mejen  paalo’obo  yo’olaj  u  miatsil ,  jeel  bix: u  maasewal  t’aan, ba’ax  suuk  u beetiko’ob,  ba’ax  yojlo’ob, bix  u miatsil, ba’le  tulaka lelo’oba  yaan  u  yantiko’on   ken  beet  u  un’ukul  meyaje, le mejen  paalalo’obo jeel u paajatal u  betiko’obe  ba’ax  keen meyajte.

La importancia del contexto cultural del alumno para un docente indígena.
Buanas noches maestros
Mi nombre es Maria Teresa
Les voy a platicar la importancia del contexto cultural del alumno indigena
En contexto cultural de alumno es un aspecto muy importante que debemos tomar en cuenta para su educación, ya que depende de los conocimientos previos, de las costumbres y tradiciones y la forma de vida de cada alumno serán la base para que un docente indígena se apoye para elaborar sus planes.
Los niños que viven en las comunidades no tienen los  mismos conocimientos que los niños que viven en las ciudades, pero esto no quere decir que no tengan las mismas capacidades para aprender, y esto lo debe de tener en cuenta el docente, de igual manera que no hay facilidad para adquirir materiales comerciales y que hay que utilizar material de reuso para cumplir con su labor educativa.
Nosotros como docentes debemos de considerar las características prioritarias de la cultura del niño como: la lengua materna, las practicas sociales, sus costumbres y tradiciones, ya que estos permitirán una planeación adecuada al medio en el que el niño se desenvuelve .


T’sok t’aan

Jach ma’lo’ob k’aotik  tulaka tu’ux kuxane mejen palalo’bo tumen tulaka ba’ax yaan tu kajal, u miatsil, ba’ax suk u betico’ob, yetel u ya’ax t’an ku t’aninco’ob tie kajo’ob, beyxan ba’ax k’abet ti’e mejen palalo’obo, yan ch’aik ti’aa u nu’kuli kmeyaj yolaa beyoj jeel u pajta kbetik jump’eel malo’ob meyaj.

conclusion
Es muy importante para nosotros conocer el contexto cultural del alumno, porque a traves del entorno, de la cultura, de las costumbres y tradiciones,  de la lengua materna de la comunidad, asi como de las necesidades de los alumnos, nos vamos a basar para llevar a cabo nuestra práctica educativa y asi poder brindar una educación de calidad .

TSIKBALIL

J- káansaj Edgar Efrain May Chi

Maalo'ob k'íin aanakte'ex tí tu laakale'ex. Ts´óok in xookik u meeyaj x-káansaj María Teresa, leten in k'aat in tsikbaltikti' jaach ja' le baax ka tsóolik tumen le mejen palalo'obo  je'el tu'ux kaajano'ob ku kaanko'ob je'el baaxake'. ken siijko'obe' ichil u chi'ibalilo'ob yaabach baalo'ob ku kaanko'ob. ku kaanko'ob le t'aano', biix ken jaanako'ob, maax yeetel je'el u p'aajtal u tsikabale'. bey xaan wa u yuume' ku meeyaj ichil koole' yaan u kaanik le meeyjo´.
le baaxo'ob suuktik le ajkaajo'obo te' kaajo´bey xaan ku kaanko'ob. le ajkaansajo'ob k'aabet u k'aóoltik laakal le baax suukti'ob tia'al u kaansik te ichil le naajil xooko'. biix ken u kaansej, je'el u p'aajtal yéetel k'aayo'ob, uuchben tsikbalo'ob, u yoochelo'ob baalche'ob, wa xiuo'obo u k'aóol le paalalo'ob beyó yan u yuustal ti' u yiicho'ob le mejen palalo'obo lelo' ku beetik u kaanbal se'ebaan tumen u k'aóolo'ob chen baale' le ajkaansajo'ob yéetel le baalo'obo' ku kaasik u meyaj tsóokole' yaan u éesikti'ob tuumben t'aano' yéetel maalo'ob tuukulo'ob.
chen le ken in tsikbaltik beejlae'. maanse'ex maalo'ob k'íin.


COMENTARIO

PROFR. EDGAR EFRAIN MAY CHI

Buenos días tengan todos. he leído el trabajo de la maestra María Teresa, por tal motivo les quiero comentar que es muy cierto lo que ella comenta, por que lo niños en cualquier lugar en el que vivan aprenden de todo. desde el nacimiento dentro del seno familiar muchas cosas aprenden, como hablar, como deben comer, con quienes pueden platicar, de igual modo si sus papás trabajan el la milpa es seguro que aprenda este trabajo.
las costumbres de los pobladores de la comunidad de igual modo las aprenderán. los maestros deben conocer todas las costumbres para enseñarlas en la escuela. y como las enseñará , bueno pues puede ser con cantos, con narraciones con dibujos de animales o de hierbas que los alumnos conocen. de esta manera le gustará mucho a los niños y esto hará que aprendan más rápido por que es algo que conocen, sin embargo el maestro con estos elementos solo inicia su trabajo después debe enseñarles cosas nuevas y buenos conocimientos.
es todo lo que les comento el día de hoy. que pasen muy buenos días.




BA’AX MUUCH’TALILO’OB YAAN TI’ LE KAAJO’OBO (las formas de organización comunitaria.) profa: MARIA DE LOURDES PATRICIA NON CHI


BA’AX  MUUCH’TALILO’OB  YAAN   TI’  LE KAAJO’OBO las formas de organización comunitaria.
Ma’alob  ok'naak' kiin aj kansa jeex yetel x-aj kansaeex
Tene y k’aabae
MARIA DE LOURDES  PATRICIA NOH CHI

         Nokajeen  in  ts’iikbatik’eex  bix  ku k’imbesajee    le  jo’olajun  ja’ab

         Le  u  tatao’obe chan  ch’upalo  yeetel  ye’et  kajtalilo’ob  ku muchkuba’ob  u  tial  u  tukultiko’ob   ba’ax  kiin  ken  k’iinbesaak   beyxan   ku  kaxanta’al   le ye yuum’obo

          U  tial  u  bin  u  tseel  le chúpalo, yan u  bino’ob  tu  yikna’aj  le  yuum  k’iinoj  u  tial u  jatsiko’ob  baax k’iini  u beeta le k’iinbesaak.

        Le chan chuupalo  ku  kaxantik  ichlu  etailo’ob   maaxo’ob, maax keen  ok’otnako’ob  tu yeetel.

          Ku much kuuba’ob  le ye yuum’obo  yeetel u tatalo’obe  chan ch’upalo  tial  u kaxtiko’ob  baax  bonil u nook  keen  u  bukinte  ten  kiino  tial  u  máana.

      U  tatalo’obe le chan ch’upa  ku  muchkuba  yetel  u  éet k’i’ik’elo’ob  u tial  u   tsikbatiko’ob   baax ken  tsabak  jantbi  yeetel  u yuk’uuj  yeetel  le  kéejel  waajo, yeetel baax  keen  sibiloj .

    Ken  k’uchuk  le  k’iink’aabao  tu  lakalo’ob  ku  lik’iilo’ob  u  tial  sa’astal  u tial  u kasi’ob  tu  lsakalo’ob le  meyjo’ob   le   jo’olajun  ja’ab  chan ch’upalo  ku   je’ele  tumen  u   ye  na’  tial  u  bino’ob   tial  u  k’ubul  tiel  le  kixkelen  yuum,  ts’okole  ku  bino’ob  ku   k’iibeso’ob   yeetel  ku  si’ibil   tu lakal    baloo’ob , le j- antalo’obo  lisik’o’ob  tu  lakal  baax    k’aabetchajil,  je  bishee  le  lakoj  mayaj  che’e  yeetel  kisibchee  utial  u chooboj  le  k’uuchil  tuux  u’che  k’iimbesajo.


Traducción.

 Buen noches maestros y maestras
Mi nombre es 
MARIA DE LOURDES  PATRICIA  NOH  CHI

      Les platicare como se organiza los XV años 

Los  padres  de la festejada  junto  con los  integrantes  de la familia  se reúnen  para  designar  que  se  ara  para el festejo, para ello se empezara a buscar los padrinos que la acompañaran, se ira con el padre para separar la fecha que se llevara a cabo la ceremonia.

   La  niña  buscara entre sus amigos y amigas sus chambelanes quienes bailaran con ella el vals, y posteriormente se comenzara a ensayar los bailables que presentara.

       Se reúnen, los padrinos, los padres y la niña para platicar  y tomar decisiones del color  de la ropa  que  levara  ese  día  y luego se ira a comprar.

        Los papas de la niña, junto con los familiares se  reunirán  para elegir que se dará  de  comer, de beber  el pastel  y los obsequios que se darán.
        Llegada  el día de la fiesta todos se levantaran temprano  y  comienzan el preparativo del festejo, la quinceañera comienza a vestirla la madrina, para llegar a la ceremonia, después  se acudirá al lugar donde se llevara acabo  la fiesta. Se reparte la comida, la bebida y los obsequios que se le dará a los in vitados como a la niña, al termino de ello, los meseros se  encargan de levantar todo lo que se utilizo, ya sea los trastes, las mesas, sillas y manteles y se barre el lugar para dejarlo limpio



conclusion:
  le jo'olajun ja'ab tu lakal le chan chupapalo  uch'ticho'ob ku beeta le k'iink'aabao tumen yan ku ok'ot tu lakal  le makobo ki bino'ob yetel yan yabach jana, le ch'upalo ku muchutuya yetel le etailo'ob ,

la fiesta de qu8inse años todas las niñas les gusta que se los festejen porque es una manera de convivir con sus amigas, hay mucha comida y regalos, la nima escoge quienes de sus amiguitas invitara ya que sera un dia muy importante para ella sus papas y sus familiares. 

Ba’ax much’ talilo’ob yaan ti’ le kaajo’ob. (Formas de organización comunitaria)

Ba’ax much’ talilo’ob yaan ti’ le kaajo’ob.
Malo’ob k’íin yanikeex aj ka’ansaje’ex.

In k’aabae Rubi Luceli Uc Panti.

Tin kajale Pomuch bey k’aalan kajal ti’ le  ch’ujuk waajo’ le mako’obo ku mentik’obo lu ch’ujuk waaj ku much’talo’ob u tial u mentiko’ob jeje laa’ ch’ujuk waaj, ku chuniko’ob t’aan  bakaj balo’ob ku b’sik, bajux utajal le is nu’u kulo’ob maux ku bin u manej,  bix ku un beetko’ob, baax hora keen u beetko’ob,  ts’okole ku ts’alkoob bajux ku kaaniko’ob lach’ujuk waajo’ ts’okule’ bukaj ku biska’ob utat u kaniko’ob ich le kajo’.
                Ts’okol ku  kaniko’ob tulaka le ch’uujuk waaj k much ‘talo’ob u tial u joosikaab u na’ajalil, tsokole’ u bo’otiko’ob le mako‘ob le koniko’ob le ch’ujuk waaj.
                Cheen le baax kin tsikbalikex kin t’aanikeex utial a janikeex le ch’ujuk waaj te le in kajal Pomuch seteen ki’.


En mi pueblo Pomuch, llamado también pueblo del pan, la gente que se dedica a la elaboración del pan se reúne para organizar las formas de trabajo que realizarán para fabricar diferentes panes.  Empiezan por definir cuánto material utilizarán, qué costo tendrá el material, quién lo comprará también definen el horario, para reunirse a revolver el material para la elaboración del pan, posteriormente sacar el valor que tendrá cada uno de los panes, luego a cuántos panes le tocará hacer a cada repartidor de pan y en qué lugares los llevarán a vender.
Posteriormente cuando ya se vendió se reúnen para sacar el costo del material y las ganancias que se tuvo y así realizan sus actividades todos los días.

Es todo lo que les tengo que contar y les invito a probar el pan de Pomuch, es muy bueno.

comentario
   akansaj rubi luceli jach  maalobi  le chan ts'ikbal  tumen   k'aabeto'ob  ojetik much’talo’ob u tial u mentiko’ob jeje laa’ ch’ujuk waaj , okin jaantik  jach ki' tsibanaj  akansaj  maria de Lourdes patricia noh chi.

maestra rubi luceli esta bonito lo que platico porque es importante que sepamos  las diferentes formas de hacer el pan ,ya lo probé y esta muy rico, comento la maestra. maria de Lourdes patricia noh chi

IMPORTANCIA DE CONOCER EL CONTEXTO (LUIS ALBERTO CHI KUK)


Bix a bele’ex ajkansaje’ex

In k’abae’ Luis Alberto Chi Kuk.

Nika’a in tsikbalte’ex ba’axten k’abet k’aoltik le ba’alo’ob yan tu jáal le kanbensaj palalo’ob tia’al le masewal ka’ansajo’obo’. Waka wile’exe’ jach k’abet k’’aoltik tumen beyo’ je’ u pajtal ka’ansik le mejen kanbensajo’obo’, tu yo’olal u na’atkon ba’ax táan wa’aliktio’ob.

U la’ak ba’al xane’ le masewal palalo’obo’ yantio’ob u síibal u ka’ansa’alo’ob ichil u miatsilo’ob.

Tak tu la’a k’in wale’.




Como están maestros.


Mi nombre es Luis Alberto Chí Kuk.


Les voy a platicar porque  el maestro indígena necesita conocer el contexto cultural de los alumnos. Si vieran la importancia que tiene conocer el contexto porque así podemos enseñar mejor a los alumnos para que nos entiendan lo que les decimos.

También los niños indígenas tienen derecho de aprender en su lengua y en su cultura.

Hasta otro dia.
 Ma'alo'ob bin k'iin teex ajka'ansajex 
TENE AJKA'ANSAJ EUGENIA KOYOC KU
 IN T'AAN YOOLA U MEYAJ AJKA'ANSAJ LUIS ALBERTO CHI KUK YOOLA JACH K'ABET K'AOLTIK, LE BALO'OB YAAN TU LU'UMIL KANBENSAJ PALALO'OB ,TI'AL MAASEWAL AJKA'ANSAJO'OBO'.
Jach ma'alob u tuukul yoola le meyaj ajka'ansaj xoonalo'ob maasewal palalo'ob, jach ku chíimpolta'al  u ma'alo'ob meyaj ,ajka'ansaj, yaanu ch'áaik u lu'umil tuux jsiinaj palalo'ob,tial u tsaik maalo'ob kuxtal, beeyo' ku tsaik umu'uk'an maasewal palalo'ob tial jump'éel tumbeen tuukul,tial u meyaj, ichil u kajaltial malo'ob kuxtal.

COMENTARIO EN ESPAÑOL
MUY BUENAS TARDES TENGAN MAESTROS,SOY LA MAESTRA EUGENIA KOYOC KU, VOY A OPINAR SOBRE EL TRABAJO REALIZADO DEL MAESTRO LUIS ALBERTO CHI KUK,REFERENTE AL TEMA DE LA IMPORTANCIA TOMAR EN CUENTA EL CONTEXTO DONDE SE DESENVUELVE EL EDUCANDO,PARA ASÍ FORTALECER SUS COMPETENCIAS, PARA LA VIDA,FORTALECIENDO UNA NUEVA MENTALIDAD PARA SU CRECIMIENTO PERSONAL. 
NÍB ÓOLAL KU TSAIK TE'EX AJKA'ANSAJ :EUGENIA KOYOC KU

U much’talil kajnáalo’ob (las formas de organización comunitaria) Prof. Humberto Poot Carrillo


Prof. Humberto Poot carrillo
Ma’alob áak’ab, ti yano’on ti’ u láak u k’iinilo’ob meyaj, tak bejla’e’ o’ok ts’íibtik ba’axo’ob o’ok u yúuchulo’obto’on, ba’axo’ob k oks óoltiko’ob, k ts’íibo’ob, u jaajile’ ts’o’ok k ts’íibtik ya’abkach ba’alob ti’ u kuxtal mejen kaajo’ob. Ti’ le k’iino’oba’ yaan k t’aan tu yo’olal bix u yúuchul ch’a’nu’uksajo’ob ti’ mejen kaajo’ob, beey je’ex te’ex a wojele’exo’, saansamaal tu y’uuchul ch’a’unu’uk ti’ jump’éel chan kaaj, wa ka’ k ila’ ma’alob jump’éel chan kaaje’, yaan k ilik bix u ya’abil u ch’a’abalnu’uk uti’al u beeta’al wa ba’ax. Tin kaajale’ ku ch’a’abalnu’uk yo’olal jump’éel ts’o’okolbeel,  jumpéel p’uuj, jump’éel meyaj, yéetel uláak’o’ob. Teene’ yaan in t’aan yo’olal le p’uujo’.

Jump’éel k’iin u bine’, ku tsikbalta’al yaan máako’ob kuj bino’ob p‘uuj ken sáachajak u láak’ k’iino’, uti’al u beetik u beelil wa yaan máax u k’áat bin. Ti’ le ko’olelo’ ku ya’ala’al – ko’olel, yaan a beetik k’eyem, tumeen sáamale’ yaan in bin p’uuj- le ko’olela’ ku jan ts’áaik k’eyen j k’áak. Ti’ u láak’ k’iino’, chéen u píik’le’, le íichamtsiilo’ ku líik’il, ku jach u’uyik tu’ux ku yúuchul jóoban, le ken u yu’ub ma’alob tu’ux ku yúuchul le jóobano’, ku bine’ ku nupkuuba yéetelo’ob. Le máako’obo’ ku jop’ol u ya’aliko’ob tu’ux kuj bino’ob yéetele’ ba’axten, yaane’ ku ya’aliko’obe’ chik’in tumeen buulul, te’ej nojolo’ tumeen mixmáak xi’iki’, j xaman tumeen ti’ ku sen ila’al u pe’echak’ le kéejo’obo’, j lak’in tumeen naats’; maáaxo’ob ma’alob u yalak’ peek’o’ob uti’al le p’uujo’. Le ken k’uchko’ob te’ej k’áaxo’ le u nojchilo’ ku ya’alik, teeche’ te’ kaj p’áatala’, te’exe’ tolo’, xaman ko’on j bin yaan k ilik kk’uchul tu’ux yaan le ch’e’eno’, bik a much’aaba’ex, ma’ a p’atike’ex a jóobane’ex, tumeen bik tukulta’ak wa kéeje’ex. Le ken kíimsa’ak le kéejo’, le u nojochilo’ ku yilik bix kuj t’oxbil le bak’o’, yéetele’ ku ch’a’nu’uktiko’ob wa yaan peek’ kuj okol ichil le t’ooxo’, tumeen yaan le peek’o’ob jach ma’alobo’ob uti’al le p’uujo’. Le poolo’, le tsuuko’ yéetel jump’éel u muuk’ ooke’ ku ts’a’abal ti’ le máax j ts’oon le kéejo’. Bey túun jump’éel k’iin p’uujo’.

Ba’ali’ wa a laj táakbeskaaba’ex ti’ u meyajil le k’iino’oba’, tak tu láak’ k’iin.

 

 

Buenas noches, estamos en otra semana de trabajo, hasta ese momento hemos escrito sobre nuestras experiencias, nuestras creencias, nuestra literatura, en fin hemos abarcado varios aspectos de la vida comunitaria. En esta semana hablaremos sobre las diferentes formas de organización comunitaria, como ustedes saben, la toma de acuerdos es una actividad cotidiana en la vida de las comunidades indígenas, si observamos el entorno comunitario nos percataremos de las diversas formas en que se organizan los integrantes de una comunidad para la ejecución de una actividad determinada. En mi comunidad la gente se organiza para una boda, una batida, un trabajo, un nacimiento, etc. En particular hablaré sobre cómo se organiza una batida.

Un día anterior la gente corre la voz de que al día siguiente un grupo de señores organizará una batida, para que los que gusten ir se preparen. A la mujer le dicen – mujer, tienes que preparar pozol, pues mañana voy a ir a la batida- y la mujer rápidamente pone su pozol en la candela. Al día siguiente muy de mañana el esposo se levanta y ubica el lugar donde escucha el jóoban (una especie de ruido que se reproduce al soplar las dos manos entretejidas, se sopla sobre los dos dedos pulgares) una vez que éste ubica el lugar se une a la organización. Los señores empiezan a decir de qué lado es mejor y por qué, unos dice al oeste pues ahora está inundado, al sur pues casi nadie ha ido por ahí, al norte pues ahí han estado viendo huellas de venado últimamente; al este pues está más cerca; quiénes tienen buenos perros para la cacería; etc. Al llegar al monte el líder dice, tú aquí te quedas, ustedes por allá, vamos a ir por el norte tratando de llegar al pozo, no se vayan a juntar, y en ningún momento dejen de hacer el jóoban, pues de lo contrario les pueden confundir con un venado. Una vez que matan el venado, el líder organiza la repartición de la carne y deciden si algún perro entrará a la repartición, pues hay algunos perros que son muy buenos cazadores. La cabeza, el buche y una pierna se los dan al que mató el venado. Esto es un día de cacería.

Espero que todos participen esta semana. Hasta pronto.

EL NOVENARIO DE MI PUEBLO (POMUCH) POR MARIA DE LOURDES DZUL EUAN

NOVENARIO EN POMUCH
No es común observar en cualquier lugar, lo que acontece en Pomuch, en la ultima semana del mes de noviembre y la primera de diciembre de todos los años. Desfilando en procesión y con manifestaciones religiosas avanza la gente, con velas prendidas, adornadas de distintas maneras, atravesando las calles, con música de timbal, clarinetes, saxofones y trompetas; llegan por la mañana y por la tarde a la casa de los patrones (hermanos religiosos asociados) y de ahí a la pequeña iglesia de la purísima concepcion y viceversa. Se obsequia comida a toda la gente que llega a la casa, se come chirmole con tortilla, cerveza, ron y aguardiente.

La población vive plena fiesta reliogiosa estos días. Se detonan voladores (cohetes); las campanas de la iglesia tañen a intervalos por el día y la noche; el baile se hace en los solares, a la interperie en la casa del patrón y "hermanos de noche". Mañana será en otra casa y así invariablemente hasta teminar la fiesta del novenario. El 8 de diciembre se hará una magna procesión en la hombres, mujeres y niños pasearán a la virgen, la virgen de la purísima concepción, patrona muy venerada en la villa de Pomuch.  


KA´A NA´AN KI´I POMUCH
Mi´ix ma´ax tuxi´c va´ax ku yutzuú Pomuch, u tzoki´i u ki´ini noviembre ete u ya´ax ki´ni diciembre ti´a la´a ka ja´abobé. tu la´ac le mak´o te ich ka´e ku ma´an u xim ba´al y ta´an le nucuch macobó u nojochi le ka´a nan ki´o, u la mach ma u ki´io, je je lan ventaki lo´o, ku la mano´o ichi ka´a e´te u pashi ka´ay ku vino´o tac tu tana´a le kich pa´an colele y nochi le kaji pomuch. Na lu tana´a le nojoch kino´o ku tza´aba u yu´uc k´a k´a ja.

Le ka ja don kimac u yo´o te kinobá. ku wak´a vaxo´o, ku paxa´a le campana jatzcabi etel u binki´in. Le okotó ku benta´a tu tana le nucuch yun tzili kanán ki´i, samale tu la tu´ux bello´o esta u tzoko. ya waxak kini´i dicimebre ya nu manza´a ximba le kichpac colela men tu la´ak lu yumi le ka ja tu men liti´e u nochi le kaji Pomuch.

Profa. María de lourdes Dzul Euan

CONCLUSIÓN 
Esta añeja tradición desde que tuve uso de razón lo he vivido y hasta la actualidad se sigue celebrando y con notables cambios en la forma de organizarlos, sin embargo lo que mas cuida la gente es la parte religiosa que no se ha perdido y por lo tanto es una tradicion milenaria que es digno de observarla  y vividla. 

BA'AX MUCH'TALILO'OB YAAN TI' LE KAAJO'OBO(LAS FORMAS DE ORGANIZACION COMUNITARIA) MARIA TEREESA

               “ BA’AX  MUUCH’TALILO’OB  YAAN   TI’  LE KAAJO’OBO ”
Ma’alob ák’ab aj kansa jeex yetel x-aj kansaeex
Tene y k’aabae
Maria teresa
ni kaaja y t'sikbat te'ex jump'el muuch'tali tu'ux kin meyaj:

ti’e  chan kaaj  20  ti’  noviembre, tu’ux  kin  meyaj, yaan  jejeláas  bix  je’e  lu páajtal  u  muuch’lantikubao’ob  le máako’obo,  je’e  bix ken  beeta’ak  u  miísbi  lu  jaalpach  le chan  kaajó.  u  nukilo’ob  ti’e   muuchmeyajá  yaan  u  laaj  muuchkintiko’ob  ka’ u  tsikbato’ob  bix  ken  meyajnako’ob.
u jaalach  winik  ti’e  chan  kaajó   ku ya’ik  ka’  meyajnako’ob   cheen jump’éel  k’íin,  ba’le  le  u yeet  muuchtalilo’obo  ya’akobe  ma’  bin  tu  páajtal  yaan  ba’ax  u  beeto’ob, ulako’obé  ku  tukultiko’obé  jach  máalo’ob  ka’  u  beeto’ob  ti’  lajun  k’íin; beyxan  yaan  u  jo’osko’ob   buka’aj  ken  u xuupo’ob   ken  bisako’ob  tumen  le kis  buts’o..
ken  u  chinpoolto’o  tulaka  ba’ax  a’la’bé,  le  u nukilo’obe  yaan  u  beetiko’ob  tulaka  le leela  u ti’al  u beetiko’ob  le meyajo..
-tanile  u  nukilo’obe  yaan  u xookko’ob  jaytuul  kool  naal  yaan  ti’e  chan  kaajó.
-ts’oko’ole  yaan  u  jatsko’ob  lajun  múuch’  máak.
-beyxan  yaan  u  ya’la’tio’ob  ba’ax  k’íin  ken  xíiko’ob  meyaj.
-le k’íin  ken  xíi’ko’ob  le mayajó  yaan  u múuch’talo’ob   ti’e  chan xa’aninaaj  yaan  to  kiiwikó  ka’  u  pa’to’ob  ka’  taak  ch’abilo’ob.
-ken  ts’o’oku  meyajo’obé  yaan  u su’utlo’ob  ti’e  chan kaajalo.
tulakalo’obe  múuchtalo’obo  yaan u  ya’ko’ob  le máax  ma’  ten  xíiké  meyajó  yaan  u bo’otik .
che'en lejaj ken in t'sikbat te'ex 
Ka a manse'ex málo'ob ak'aab.

Las formas de organización comunitaria
Muy buenas noches  tengan maestros y maestras
Mi nombre es Maria Teresa
Les voy a contar una forma de organizacion del lugar donde trabajo:

En el ejido 20 de noviembre, lugar donde trabajo existen muchas formas de organización y una de ellas es durante la realización de fajinas en el ejido.El comité cita a asamblea para tomar los acuerdos de como se llevará a cabo.
El comisario sugiere que se realice la fajina en un solo dia. Sin embargo los miembros de la asamblea consideran que no es posible porque la mayoría no podrán.
Opinan que es mejor sacar grupos y que se lleve a cabo por 10 dias
Acuerdan sacar el costo del flete de la camioneta que los llevara hasta el lugar de trabajo.
Estando de acuerdo todos los miembros de la asamblea el comité realiza las siguientes actividades para llevar a cabo la fajina.
Primero el comité cuenta cuantas campesinos existen en la comunidad.
Se dividen en grupos  de a la 10 individuos.
Se les notifica qué día les va a tocar a cada quien.
El día que les toque se reúnen en la palapa y una camioneta los lleva donde van a trabajar
 Una vez terminada la fajina se regresa. Cabe mencionar que la persona que no cumpla con este acuerdo, se hará acreedor de una sanción que la asamblea decida.

 Es todo lo que les cuento
Que pasen buenas noches


U tsíikbal: Leydi Esmeralda Espadas Moo
Ti' u tsíib le ajkaansaj: Maria Teresa. 

Le kan in xooka le ka tsíibko tin oojelta bix u wíikilil u muuch'kubaob tia'al u meentiko jump'eel muuch'meyaj ti' u najil kaajnalo'ob tin ts'a in wilej ti' u maalo'ob muuch'tambaloj tu'ux ku bisco' tu laka le winiko'ob ku jetsa'anto je' ba'ax mejile' ku tukulto'obe, bey kan u muuch'kuba'ob ku beetiko'ob u meyaj yéetel u tukul tia'al u maalo'bta u tia'al u yutsil ti u kaajal.

Máalo'ob ak'aab.

Comentario de: Leydi Esmeralda Espadas Moo
Al escrito de la maestra: Maria Teresa.

Al leer el escrito sobre la forma de como se organizan para realizar una fajina en el pueblo donde trabaja, pude darme cuenta de su buena organización que con ello lleva a que todas las personas colaboren para realizar las distintas actividades que se programen, siendo así un grupo organizado que actúan con responsabilidad para el mejoramiento y beneficio de su comunidad. 

Buenas Noches.





U t’sookt’aan in meyaj maria teresa
Ba’axmuch’ tálilo’obyaan ti’ le kaajo’obo

Jachmalo’obkaa’ k’ao’otba’axmuch’talilo’obyaán ti’ le  kaajo’obotumenkuse’ekuntik le meyajo’obeyxankubetikmaá u yaantal u looxichil le meyajoo, ti’ le chan kaajoo. Ti’ le much’talilo’obo, kuyiílaabaáx u núkulimeyaj ken k’abetchaja, yetelkubeta’atulakaba’axala’anmen le maco’obo.



conclusion del trabajo de maria teresa
Las formas de organización comunitaria
Es muy importante conocer las formas de organización que existen en las comunidades, ya que nos facilita el trabajo, asi como permite que haya orden en los trabajos de cada comunidad, en la organización de cada trabajo, se prevee todos los materiales o herramientas a utilizar y se lleva a cabo todo lo planeado sin contratiempos.

ADIVINANZAS

Nate´e, na´ate baxa
va´ax chu´uyucba  ti
u jalachi´i lu´um.

Adivida, adivinador
que le cuelga al gobernador.
      (la corbata)

ya´an lu pi´ic a mama´e
ti´an u wóolis a tata´i.

Debajo del justan de tu mamá
esta las bolas de tu papá.
       (la campana)

MARIA DE LOURDES DZUL EUAN

Los aluxes


U TZI´IK BA LI´I ALUX

Le´e Aluxo´obe

Le´e Pomuch, jeésh bey ti tu la´aka et lumuleshe´es wey i´itzi lo´one, ku yaála´, ku tzi´ikbat´a, ku yaku´u ja´ajilí , lo´ob le aluxe´e ka´jano´o ich cacabo´o le yano´o ich le uchbe´en lumobeé. Be´ey meje´en palalobe´e , chacnulo´o , jach u yo´oló bashá, leteé u chen yo´oló che´e, ku jo´o lo, le ken shi´ik le ki´inó i ku na´aatzló tu´ush kaján ma´ako o, ku  ja´an chi´ik pa´a lóo ti é macoobó bu´ull lo meya´a tu taan lo´o.

U ko´i lobe´e ku chi´inik macó´o e te tunich e te ku wisco´o tu´ush ya´an u ka´a ki´i a sha´amach. U ba´ax lo b´e ma´a tu be´et ko´o bish ba´a, ku´ux ke´en a wa´at ba´ax ti´obe wa ke na po´ocho´obéwa ka ma´an a ja´atzobé ya´an a ko´ojanta ya´an u tzi´ictech umpe´e ya´a cho´okuy, mis umpe´e ma´ac ku ts´aak k´oja´an, tsa´akech u tso´o ke ka ki´imi.   

 RELATO DE LOS ALUXES

 LOS ALUXES

EN POMUCH, COMO EN TODO EL ÁREA MAYA, SE COMENTA, SE ASEGURA, QUE LOS ALUXES MORAN EN LAS CUEVAS QUE ESTÁN EN LOS VIEJO TERRENOS. SON ESPECTROS DE NIÑOS DESNUDOS, JUGUETONES Y SONRIENTES QUE SALEN DE DICHOS LUGARES POR LAS TARDES Y SE VAN ACERCANDO A LAS VIVIENDAS Y SE HACEN VISIBLE  A LAS PERSONAS QUE QUIZÁ EN ESOS MOMENTOS ESTÁN ATAREADAS EN SU QUEHACER DOMESTICO.

SUS ACCIONES CONSISTE EN LANZAR PIEDRAS A LAS PERSONAS Y ORINAR LA LUMBRE DEL FOGÓN, CUANDO ESTE ESTA EN EL PATIO. SUS JUEGOS SON INOFENSIVOS, PERO ¡HAY! DE AQUEL QUE LOS INJURIA Y TRATA DE AGREDIRLO,  PORQUE ENTONCES SELLARA SU MUERTE.
LE VENDRÁ UNA FIEBRE MUY ALTA Y CONSTANTE QUE NINGÚN MEDICO NI NADIE PODRÁ COMBATIR Y QUE EN MEDIO DE UN DELIRIO TREMENDO DEJE DE EXISTIR.
Profa. MARIA DE LOURDES DZUL EUAN 


CONCLUSIÓN 
María de Lourdes Dzul Euan. 
TENEMOS QUE APRENDER A ESCUCHAR Y RESPETAR  LOS RELATOS QUE NUESTROS ANCESTROS NOS CUENTAN, PORQUE DEBEMOS GUARDAR RESPETO A ESTOS SERES QUE BIEN O MAL PERO QUE NO QUEREMOS ESTAR ENTRE LOS ZAPATOS DE A AQUELLOS LE HA SUCEDIDO. 

TRADUCCIÓN.
YA´AN KANIC UJU´U  TA´AN LE NUJUCH MAKOBO´O  YOLE  CEEN UCH BEEN BAAX KU TZIIKBATKOBO, YAAN KANIC  TSI´IKO´O TUMEN KA´AS WUA MALO O BAAX KU MEENKOBE MA Y KA´AT Y WOJET TENI. 

JACH K'A'ABEET CH'ÁAIK U LU'UMIL XOOKNALO'OB

JACH MALO'OB AK'A'AB YAANIK TEEX AJKA'ANSAJO'OB

Tulakaal ajka'ansajo'ob maasewal palalo'ob,jach k'áabet u ch'áaik u lu'mil tu'ux jsiinaj meejen maasewal xoonalo'ob.
Le ajka'ansajo'ob ku ch'áaik lu'um tu'ux jsiinaj maasewal  xoonalo'ob palalo'ob ti'al u k'a'oltik bix u kuxtal maasewal palalo'ob,ba'ax u  k'aaolo'ob ti'  u lu'umil tu'ux kuxukbalo'ob,ti' le che'ob,xiiwo'ob,balche'ob,bix u jejelas tuukulo'ob yéetel u t'aano'ob,ts'iib,u xooko'ob,bix u noolo'ob,taatatsilo'ob,bix u joobao,bix u muuch' meeyajo'ob,bix u tuukul le baatab ti' u kaajlo'ob,yéetel u laa balo'ob.
Ajka'ansaj yáan u k'atchi' palalo'ob tial u yuub u t'aanao'ob xoonalo'ob maasewal xooko'ob ti' u najil xook, ti' le ba'ax keenu k'atchi', yaan u beetik jach maalo'ob meeyaj ti'al u tsaaik junp'éel maalo'ob kaambalo'ob ti' u maasewal palalo'ob,beey xa'an u ayik'aaltik u tuukulo'ob  xooknalo'ob maasewal palalo'ob tial u jatsu'uts tiik u  kuxtalo'ob ti' u lu'umilo'ob.beyo',ajka'ansaj ku tsaaik u jejelas muuk palalo'ob tial u beetko'ob tuum ben, baalo'ob ,je bix u ts'iib,xooko'ob,boono'ob,k'atchi'.  
AJKA'ANSAJ:EUGENIA KOYOC KU

TRADUCCIÓN EN ESPAÑOL
LA IMPORTANCIA DEL CONTEXTO CULTURAL DEL ALUMNO ,PARA UN DOCENTE INDÍGENA
El contexto cultural del alumno juega un papel muy importante en el Proceso Enseñanza-Aprendizaje,ya que el docente le sirve como guía para conocer las características sociocultural donde se desenvuelve el alumno.
Al conocer los conocimientos previos que trae el alumno en cuanto  a sus fortalezas y debilidades, le permite al Docente Indígena, encausar aprendizajes significativos,para desarrollar competencias para la vida.
MAESTRA :EUGENIA KOYOC KU


Ma'alob áak'ab x-ka'ansaj Eugenia.

In tukultike le ba'ax ka wa'alika jach k'a'ana'an, tumen juntúul ka'ansaje k'aabet u k'ajóoltik ma'alob u kaajil tu'ux síijnal le xoknalo' (yaan máaxe' ku ya'alik xaan u ba'apachil tu'ux kuxa'an le xonalo') tumen beyo' je'el u páajtal u meyaj yéetele', je'el u tsikbaltik jejeláas ba'alob yéetel le xoknalo', ku beytal u na'atik yéetel u na'atal. Bey xan,  wa u k'ajóol ba'ax ku seen beetik yéetel u tsikbalilo'ob u kaajal juntúul xooknale' chéen ch'abil ken u patjo'olt u tsolil u meyaj ich u najil xook.
Kin wa'alike' le ba'ax jach k'aabet u kanik wa u k'ajóoltik juntúul ka'ansaj ti'al u meyaj yéetel máasewáal xoknale' leti' u t'aano'.

Aj-ka'nsaj Marte Alejandro Cahun Balam


Buenas noches maestra Eugenia.

Considero muy importante lo que comenta, porque un maestro debe conocer bien el poblado donde nace el alumno ( hay quienes lo llaman el contexto del alumno), porque esto le va a permitir trabajar con el, va a poder platicar diversas temáticas con el educando, va a comprender y será comprendido. Así también,  si conoce lo que hace y la oralidad del poblado de un alumno se le va a facilitar diseñar su planeación didáctica.

Creo que es muy importante que un docente aprenda y conozca la lengua materna del alumno para poder trabajar con el educando de educación indígena.

Maestro: Marte Alejandro Cahun Balam


Ma'alob  tu biin k'iin ,yanik teex ajka'ansajo'ob
TEENE' EUGENIA KOYOC KU
NIIKENI' IN K'A'ALIK IN MEYAJ BA'AX TI' K'ANA' TI' LE MEYAJ,TSOK'I IN XOOK'IK,YÉETEL IN WILIK BEYXA'AN IN TUKLIK ,MEYAJO'OB TU BEETAJO'OB AJKA'ANSAJO'OB MAASEWAL XOOKO'OB.
JACH K'ABEET U AJKA'ANSAJ U CH'AAIK TUUX JSIINA'AN MASEWAL XOOK, YOOLA U YUBIK BA'AX U YOOJEL PAAL,TI' U LU'UMIL, TI' CHE'OB,TUKULO'OB TI' MIATSILO'OB, TIAL U YEESEK MAALO'OB TUUKUL TI'AL KUXTAL MAALO'OB.

AJKA'ANSAJ:EUGENIA KOYOC KU

TRADUCCIÓN EN ESPAÑOL DE LA CONCLUSIÓN DEL TRABAJO REALIZADO POR TODOS LOS DOCENTES , REFERENTE A LA IMPORTANCIA DEL CONTEXTO CULTURAL DEL ALUMNO PARA UN DOCENTE INDÍGENA.

MUY BUENAS  TARDES TENGAN MAESTROS,DESPUÉS DE HABER LEÍDO,ANALIZADO Y REFLEXIONADO LOS TRABAJOS REALIZADOS POR LOS COMPAÑEROS DOCENTES SOBRE LA IMPORTANCIA DE CONOCER EL CONTEXTO CULTURAL DEL ALUMNO,PARA UN DOCENTE INDÍGENA, PARA ASÍ SABER ESE CÚMULO DE EXPERIENCIAS QUE TIENE REFERENTE A SU ENTORNO,PARA LUEGO ENSEÑAR VALORES DE DESTREZAS,HABILIDADES,CONOCIMIENTOS, QUE LE VA PERMITIR MEJORARLAS CADA DÍA Y ASÍ FORTALECIENDO SUS COMPETENCIAS PARA LA VIDA.

MAESTRA:EUGENIA KOYOC KU