U JEJELÁASILO'OB IN T'AAN

U JEJELÁASILO’OB IN T’AAN

J-KÁANSAJ  EDGAR EFRAIN MAY CHI

Maalo’ob k’íin anakte’ex ajkaansaje’ex teene’ in k’aat tsikbaltikte’ex biix in túukul u síijil u t’aan je’ maaxake’. Táanile’ le ken s’íijik júuntul paale’ wua chen maaya t’aan ku yuubik te’ tu yootoche’ yan u kaanik le t’aano’ tumen u nae’ yéetel u yuume’ chen ichil maaya  ku t’aano’ob.

Chen baale’ lela’ ku yuuchul ichil le maasewaalo’ob ch’i’ibalilo’ob tumen te’ tu’ux u ch’i’ibalilo’ob chen español tu t’aano’ob le ken jóok’ok u t’aan le paalo’ táanile’ español ken u kaane’.

Bey uuchten,  teene ka síijene’ ichil in ch’i’ibalilo’ob tu láakalo’ob ku t’aankeno’ob ichil español le ten ka jook in taane’ español tin kaana.

Bejlae’ ma’ jaach uche’ taan in kaanik maaya t’aan, íistikiaj kin t’aanik chen baale’ te’ tuux kin meeyajo’ láakal le paalalo’ob yéetel yuumt’siilo’ob ku t’aaniko’ob maaya lelo’ ts’óok u beetik in kaanik in táanik keex ma jaach maalobí.

Chen in k’aat alikte’ex jaach k’aabet a kaanske’ex le maaya t’aano’ te tu laakal le paalalo’ob te tu’ux tan a meeyjexo’ beey xan ti a wuaale’ex, tia’al ma’ u tu’uubsal le maaya táano’.


LAS DIFERENTES FORMAS EN QUE HABLO

PROF. EDGAR EFRAIN MAY CHI

Buenos días tengan compañeros maestros, yo les quiero platicar como es que pienso que nace el lenguaje en cualquier persona. Primeramente cuando nace un niño, si en su casa solamente escucha la lengua maya es seguro que la aprenderá a hablar puesto que su madre y su padre solamente le hablarán en maya.

Esto sucede entre las familias indígenas, porque en las familias que se habla solamente el español cuando el niño comienza a hablar el niño primero aprenderá a hablar en español.
Eso me sucedió, cuando nací en mi familia todos me hablaban en español, por esa razón aprendí solo en español.

Actualmente, no tiene mucho que estoy aprendiendo a hablar en lengua maya, me cuesta mucho trabajo hablarlo, pero el lugar donde trabajo todos los niños y los padres de familia hablan maya, eso me ha permitido aprender a hablar en maya aunque no del todo bien.


Solamente quiero decirles, que es necesario que ustedes enseñen la lengua maya a todos los niños del lugar donde trabajan y también a sus hijos, para que la lengua indígena no se olvide nunca.


MAALO' AKA'AB YANIK TEEX AJKA'ANSAJILE'EX
TEENE'AJKA'ANSAJ:EUGENIA KOYOC KU
NIIKE'EN T'AAN YOOLA U MEYAJ AJKA'ANSAJ EDGAR EFRAIN MAY CHI,JACH JATSU'UTS U T'AAN YOOLA' U JEJELÁASILO'OB T'AANO'OB KU YUUCHUL TI' U KAJIL MAASEWAL PALALO'OB,JACH  U T'AANO'OB KUTAL TI' ÚUCHBEEN MAKO'OB JSIINAJ TI' U LU'UMIL MAAYAO'OB.
ATI' TU LAKAL KUXTAL KU YEESIK NOOJOLO'OB,YUUMO'OB TI'AL U BIN TECH MAALO KUXTAL YÉETEL A PALALO'OB KU YESIK BIX KABEET A CH'ÁAIK T'AANO'OB, MALO'OB,TI'AL U K'AABETCHAJAL TI'AL U BETA'AL MEYAJO'OB, U T'AAN TAATATSILO'OB JACH KAABET TI'AL U TSIKBALTIK U TUKUL YO'OLAL JEJELÁASILO'OB T'AANO'OB YAAN TU LU'UMIL U MIATSIL KAMPECH'.
TRADUCCIÓN EN ESPAÑOL
REALIZADO POR LA MAESTRA EUGENIA KOYOC KU
ESTE TRABAJO DEL MAESTRO EDGAR EFRAIN MAY CHI,SOBRE EL TEMA "LAS PRÁCTICAS DEL LENGUAJE VINCULADAS CON LA VIDA INTERCOMUNITARIA Y LA RELACIÓN CON OTROS PUEBLOS".
EL MAESTRO MANIFIESTA SOBRE LA IMPORTANCIA DE TOMAR EN CUENTA LA LENGUA MATERNA DE LOS NIÑOS, PUESTO QUE JUEGA UN PAPEL ESENCIAL EN SU VIDA,YA QUE AL CRECER EL INFANTE,MANIFESTARÁ SOBRE LOS HÁBITOS DE CRIANZA,SI EL NIÑO CRECE EN UN AMBIENTE SEGURO,  VALORES DE FORTALEZA, Y FOMENTARÁ EN EL UNA IDIOLOGÍA DE CRECIMIENTO ESPIRITUAL Y PERSONAL, PARA DIALOGAR SOBRE LAS DIFERENTES COSMOVISIONES QUE TIENE LA CULTURA MAYA.
NÍIB ÓOLAL.AJKA'ANSAJ:EUGENIA KOYOC KU

BA’AX TIN KAANA:

J-KAANSAJ EDGAR EFRAIN MAY CHI

Maalo’ob k’iin ti’ tu laakale’ex ajkaansaje’ex ti u múuch’meyaj chaakts’i’ib teene’ tin kaana je’el tu’uxake’ yaan jejeláasilo’ob t’áan. Tumen wa ka uuyik tan u tsiibalo’ob paalaloobe’ jeela’an u t´´aano’, ma’ bey u t’aano’ ken tsibalnako’ob yéetel nojoch maako’ob.
La koolnalo’obo ken xiiko’ob meeyje’ ya’ab t’aano’ob ku yaako’ob chen ken a uuye’ taan u k’aatko’ob beeya’ maax tu taasal le saakanao’, ma’ax ken u p’uuke’ le k’eeymo’. Wa mae’ ku tsiikablo’ob chen jun tsáak ken ts’óokse’ taan bin.
Beyo’ je’el yéetel ma’ax taan a tsikbaale’ jejelaássilo’ob u t’aan ken a uuye’ ma’ ssuuktech a t’aanik. Chen baale’ k’aabet a naatik tumen laaylie’ maaya t’aan lelo’.


CONCLUSION:

PROFR. EDGAR EFRAIN MAY CHI

Buenos días tengan todos los maestros que integran el equipo de trabajo cardenal, yo aprendí que donde sea existen diferentes expresiones o formas de hablar. Puesto que si escuchas una conversación de niños es diferente su conversación, no se expresan de esa manera cuando hablan con los adultos.
Los campesinos cuando van a trabajar muchas expresiones utilizan solo cuando escuches están diciendo lo siguiente: quien trajo el pozole, quien va a batir el pozole. O en ocasiones comentan solo terminamos este mecate y nos vamos.

Es así que depende de con quien platiques diferentes expresiones escucharás y a veces no estás acostumbrado a decirlas. Sin embargo es necesario comprenderlas porque aún así siguen siendo parte de la lengua maya.

0 comentarios:

Publicar un comentario