U JEJELÁASILO’OB IN T’AAN
J-KÁANSAJ EDGAR EFRAIN MAY CHI
Maalo’ob k’íin anakte’ex
ajkaansaje’ex teene’ in k’aat tsikbaltikte’ex biix in túukul u síijil u t’aan
je’ maaxake’. Táanile’ le ken s’íijik júuntul paale’ wua chen maaya t’aan ku
yuubik te’ tu yootoche’ yan u kaanik le t’aano’ tumen u nae’ yéetel u yuume’
chen ichil maaya ku t’aano’ob.
Chen baale’ lela’ ku yuuchul
ichil le maasewaalo’ob ch’i’ibalilo’ob tumen te’ tu’ux u ch’i’ibalilo’ob chen español tu t’aano’ob le ken jóok’ok
u t’aan le paalo’ táanile’ español ken u kaane’.
Bey uuchten, teene ka síijene’ ichil in ch’i’ibalilo’ob tu
láakalo’ob ku t’aankeno’ob ichil español le ten ka jook in taane’ español tin
kaana.
Bejlae’ ma’ jaach uche’ taan in kaanik maaya t’aan,
íistikiaj kin t’aanik chen baale’ te’ tuux kin meeyajo’ láakal le paalalo’ob
yéetel yuumt’siilo’ob ku t’aaniko’ob maaya lelo’ ts’óok u beetik in kaanik in
táanik keex ma jaach maalobí.
Chen in k’aat alikte’ex jaach k’aabet a kaanske’ex
le maaya t’aano’ te tu laakal le paalalo’ob te tu’ux tan a meeyjexo’ beey xan
ti a wuaale’ex, tia’al ma’ u tu’uubsal le maaya táano’.
LAS
DIFERENTES FORMAS EN QUE HABLO
PROF. EDGAR EFRAIN MAY CHI
Buenos días tengan compañeros
maestros, yo les quiero platicar como es que pienso que nace el lenguaje en
cualquier persona. Primeramente cuando nace un niño, si en su casa solamente
escucha la lengua maya es seguro que la aprenderá a hablar puesto que su madre
y su padre solamente le hablarán en maya.
Esto sucede entre las familias
indígenas, porque en las familias que se habla solamente el español cuando el
niño comienza a hablar el niño primero aprenderá a hablar en español.
Eso me sucedió, cuando nací en
mi familia todos me hablaban en español, por esa razón aprendí solo en español.
Actualmente, no tiene mucho
que estoy aprendiendo a hablar en lengua maya, me cuesta mucho trabajo hablarlo, pero el lugar donde trabajo todos los niños y los padres de familia hablan
maya, eso me ha permitido aprender a hablar en maya aunque no del todo bien.
Solamente quiero decirles, que
es necesario que ustedes enseñen la lengua maya a todos los niños del lugar
donde trabajan y también a sus hijos, para que la lengua indígena no se olvide
nunca.
MAALO' AKA'AB YANIK TEEX AJKA'ANSAJILE'EX
TEENE'AJKA'ANSAJ:EUGENIA KOYOC KU
NIIKE'EN T'AAN YOOLA U MEYAJ AJKA'ANSAJ EDGAR EFRAIN MAY CHI,JACH JATSU'UTS U T'AAN YOOLA' U JEJELÁASILO'OB T'AANO'OB KU YUUCHUL TI' U KAJIL MAASEWAL PALALO'OB,JACH U T'AANO'OB KUTAL TI' ÚUCHBEEN MAKO'OB JSIINAJ TI' U LU'UMIL MAAYAO'OB.
ATI' TU LAKAL KUXTAL KU YEESIK NOOJOLO'OB,YUUMO'OB TI'AL U BIN TECH MAALO KUXTAL YÉETEL A PALALO'OB KU YESIK BIX KABEET A CH'ÁAIK T'AANO'OB, MALO'OB,TI'AL U K'AABETCHAJAL TI'AL U BETA'AL MEYAJO'OB, U T'AAN TAATATSILO'OB JACH KAABET TI'AL U TSIKBALTIK U TUKUL YO'OLAL JEJELÁASILO'OB T'AANO'OB YAAN TU LU'UMIL U MIATSIL KAMPECH'.
TRADUCCIÓN EN ESPAÑOL
REALIZADO POR LA MAESTRA EUGENIA KOYOC KU
ESTE TRABAJO DEL MAESTRO EDGAR EFRAIN MAY CHI,SOBRE EL TEMA "LAS PRÁCTICAS DEL LENGUAJE VINCULADAS CON LA VIDA INTERCOMUNITARIA Y LA RELACIÓN CON OTROS PUEBLOS".
EL MAESTRO MANIFIESTA SOBRE LA IMPORTANCIA DE TOMAR EN CUENTA LA LENGUA MATERNA DE LOS NIÑOS, PUESTO QUE JUEGA UN PAPEL ESENCIAL EN SU VIDA,YA QUE AL CRECER EL INFANTE,MANIFESTARÁ SOBRE LOS HÁBITOS DE CRIANZA,SI EL NIÑO CRECE EN UN AMBIENTE SEGURO, VALORES DE FORTALEZA, Y FOMENTARÁ EN EL UNA IDIOLOGÍA DE CRECIMIENTO ESPIRITUAL Y PERSONAL, PARA DIALOGAR SOBRE LAS DIFERENTES COSMOVISIONES QUE TIENE LA CULTURA MAYA.
NÍIB ÓOLAL.AJKA'ANSAJ:EUGENIA KOYOC KU
MAALO' AKA'AB YANIK TEEX AJKA'ANSAJILE'EX
TEENE'AJKA'ANSAJ:EUGENIA KOYOC KU
NIIKE'EN T'AAN YOOLA U MEYAJ AJKA'ANSAJ EDGAR EFRAIN MAY CHI,JACH JATSU'UTS U T'AAN YOOLA' U JEJELÁASILO'OB T'AANO'OB KU YUUCHUL TI' U KAJIL MAASEWAL PALALO'OB,JACH U T'AANO'OB KUTAL TI' ÚUCHBEEN MAKO'OB JSIINAJ TI' U LU'UMIL MAAYAO'OB.
ATI' TU LAKAL KUXTAL KU YEESIK NOOJOLO'OB,YUUMO'OB TI'AL U BIN TECH MAALO KUXTAL YÉETEL A PALALO'OB KU YESIK BIX KABEET A CH'ÁAIK T'AANO'OB, MALO'OB,TI'AL U K'AABETCHAJAL TI'AL U BETA'AL MEYAJO'OB, U T'AAN TAATATSILO'OB JACH KAABET TI'AL U TSIKBALTIK U TUKUL YO'OLAL JEJELÁASILO'OB T'AANO'OB YAAN TU LU'UMIL U MIATSIL KAMPECH'.
TRADUCCIÓN EN ESPAÑOL
REALIZADO POR LA MAESTRA EUGENIA KOYOC KU
ESTE TRABAJO DEL MAESTRO EDGAR EFRAIN MAY CHI,SOBRE EL TEMA "LAS PRÁCTICAS DEL LENGUAJE VINCULADAS CON LA VIDA INTERCOMUNITARIA Y LA RELACIÓN CON OTROS PUEBLOS".
EL MAESTRO MANIFIESTA SOBRE LA IMPORTANCIA DE TOMAR EN CUENTA LA LENGUA MATERNA DE LOS NIÑOS, PUESTO QUE JUEGA UN PAPEL ESENCIAL EN SU VIDA,YA QUE AL CRECER EL INFANTE,MANIFESTARÁ SOBRE LOS HÁBITOS DE CRIANZA,SI EL NIÑO CRECE EN UN AMBIENTE SEGURO, VALORES DE FORTALEZA, Y FOMENTARÁ EN EL UNA IDIOLOGÍA DE CRECIMIENTO ESPIRITUAL Y PERSONAL, PARA DIALOGAR SOBRE LAS DIFERENTES COSMOVISIONES QUE TIENE LA CULTURA MAYA.
NÍIB ÓOLAL.AJKA'ANSAJ:EUGENIA KOYOC KU
BA’AX TIN KAANA:
J-KAANSAJ EDGAR
EFRAIN MAY CHI
Maalo’ob k’iin
ti’ tu laakale’ex ajkaansaje’ex ti u múuch’meyaj chaakts’i’ib teene’ tin kaana
je’el tu’uxake’ yaan jejeláasilo’ob t’áan. Tumen wa ka uuyik tan u tsiibalo’ob
paalaloobe’ jeela’an u t´´aano’, ma’ bey u t’aano’ ken tsibalnako’ob yéetel
nojoch maako’ob.
La koolnalo’obo
ken xiiko’ob meeyje’ ya’ab t’aano’ob ku yaako’ob chen ken a uuye’ taan u
k’aatko’ob beeya’ maax tu taasal le saakanao’, ma’ax ken u p’uuke’ le k’eeymo’.
Wa mae’ ku tsiikablo’ob chen jun tsáak ken ts’óokse’ taan bin.
Beyo’ je’el
yéetel ma’ax taan a tsikbaale’ jejelaássilo’ob u t’aan ken a uuye’ ma’
ssuuktech a t’aanik. Chen baale’ k’aabet a naatik tumen laaylie’ maaya t’aan
lelo’.
CONCLUSION:
PROFR. EDGAR
EFRAIN MAY CHI
Buenos días
tengan todos los maestros que integran el equipo de trabajo cardenal, yo
aprendí que donde sea existen diferentes expresiones o formas de hablar. Puesto
que si escuchas una conversación de niños es diferente su conversación, no se
expresan de esa manera cuando hablan con los adultos.
Los campesinos
cuando van a trabajar muchas expresiones utilizan solo cuando escuches están
diciendo lo siguiente: quien trajo el pozole, quien va a batir el pozole. O en
ocasiones comentan solo terminamos este mecate y nos vamos.
Es así que
depende de con quien platiques diferentes expresiones escucharás y a veces no
estás acostumbrado a decirlas. Sin embargo es necesario comprenderlas porque
aún así siguen siendo parte de la lengua maya.
0 comentarios:
Publicar un comentario