U ts’íibilo’ob yéetel u yúuchben tsikbalil in kaajal.
Toóne’ex,
je’el bix tu láakal kajnaalile’ k’ana’an
o k’ajóoltik u tsikbalil k-kaajal u ti’al e’esik mia’atsil je’el tu’uxak ka’
xi’iko’on.
Leten
bejlae’ in k’áat in tsikbalte’ex junxoot’ áanalteil u ts’íibtmaj juntúul
ajkaánsa’aj dzitbalche’il j-Jorge Jesus Tun Chuk, leti’e’ u tsoolmaj ti’ le
áanalte’a jejeláas tsikbalo’ob yo’olal le jats’uts kaajal tu ja’abil 2009.
U
nojochil u muuk’il kúuchkabal Dzitbalché ts’o’ok u ch’eejel. Jach u jaajile
chen ba’ax ti’ ku ye’esa’al mia’atsil ts’aka’an ti’ u jats’uts t’aanil u
k’aaba’ “U k’aayilo’ob Dzitbalché”.
Ku
ye’esik jo’olajun k’aayo’ob, tu táanil
ku ya’alik: “U Áanalte’il Óok’ot Úuchben
Wíiniko’ob, suuk wey lu’umil, le ma’ kuch’uko’ob le sak wíiniko’obo’ ”.
Ti’
le meyaja’ ku ki’ k’a’ayal ti’ éek’o’ob, nikteo’ob, ch’íich’o’ob, ko’olelo’ob
yéetel tu láakal ba’alo’ob jats’utstako’ob.
U
k’aayil úuk “K’aay nikte’ “ ku yálik
ti’ junxóot beya’:
KI’ICHPAN UJ
TS’O’OK U LÍIK’IL
YOOK’OL K’ÁAX
TÁAN U T’A’ABAL
CHÚUMUK KA’ANO’OB
TU’UX T’ILIKBAL
TI’AL U SÁASKUNTIK YOOK’OL
KAAB, TU LÁAKAL LE
K’AAXO’.
KI’ CH’UJUKIL U
YIIK’AL
YÉETEL U KI’IBOKIL.
TS’O’OK U CHUKIK
CHÚUMUK
KA’AN
KU LÉENBAL U SÁASIL
YOOK’OL
TU LÁAKAL BA’ALO’OB
YAAN KI’IMAK ÓOLAL TI’
TU LÁAKAL
UTS WÍINIK.
juumnak ki'ki'k'aayo'on ta xikine'ex in wéet maasewáale'ex.
Ajka’asaj Julio Dzib.
3° La literatura y testimonios de mi comunidad.
Nosotros,
como todo ciudadano, debemos conocer las historias de nuestro pueblo para dar a
conocer nuestra cultura a donde fuéremos.
Por
eso, ahora quiero comentarles sobre un artículo registrado en un libro de un
cronista de Dzitbalché, el profesor Jorge Jesús Tun Chuc, él relata en este
libro una variedad de sucesos reales de esta bella localidad, en el año 2009.
El
poderío del asentamiento de Dzitbalché se ha desvanecido. La prueba de este
linaje, en realidad, solo se encuentra registrado en la obra literaria conocida
como “Los Cantares de Dzitbalché”.
Nos
muestra en quince cantares, que en su portada reza “El Libro de las Danzas de los Hombres Antiguos, que era costumbre
hacer acá en los pueblos cuando aún no llegaban los blancos”.
En
esta obra se le canta a los astros, a las flores, a las aves, a las mujeres y a
todo lo bello.
El
Cantar siete “Canto de la flor” dice
en un fragmento:
BELLÍSIMA LUNA
SE HA ALZADO SOBRE EL BOSQUE
VA ENCENDIÉNDOSE
EN MEDIO DE LOS CIELOS
DONDE QUEDA EN SUSPENSO
PARA ALUMBRAR SOBRE
LA TIERRA, TODO EL BOSQUE.
DUCEMENTE VIENE EL AIRE
Y SU PERFUME.
HA LLEGADO EN MEDIO
DEL CIELO
RESPLANDECE SU LUZ SOBRE
TODAS LAS COSAS
HAY ALEGRÍA EN TODO
BUEN HOMBRE.
Que suenen dulces cantos en vuestros oídos colegas.
Prof. Julio Dzib.
TEENE' AJKA'ANSAJ:EUGENIA KOYOC KU
SOY LA MAESTRA EUGENIA KOYOC KU
MUY BUENAS NOCHES MAESTROS
TEENE' AJKA'ANSAJ:EUGENIA KOYOC KU
MA'ALOB AK'AB YAANIKTE'EX AJKA'ANSAJE'EX
U MEYAJ AJKA'ANSAJ JULIO DZIB, YOOLA LE BAAY JATSU'UTS ÁANALTE'IL TU XOOKA' TI' U TSIKBALIL U Y'EETEL KAJIL AJKA'ANSAJ JORGE JESÚS TÚN,TEENE, IN XOOKMA' XA'AN , YOOLA ' LE JEJELÁASILO'OB TSIKBALO'OB TI' U LU'UMIL TU'UX JSIINAJ DZITBALCHE, TEELA JE'EX U YAIK JULIO KU TSOLIK JO' LAJUN JATSU'UTS K'AAYO'OB TU TS'ÍIBTA'AL TI' ÚUCHBEEN WÍIKO'OB TI ' U LU'UMIL CAMPECHE.
LE MAAKA' K'IIN K'ABESIK MEEN TI' LE XOXOT BAAY TU BEETA KU YEESIK U YAKUUNA TI ' U LU'UMIL ,TI' LE MAKO'OB KUXANO'OBO', YÉETEL TI' LE BA'AX KU YILIK TU'UX KAJAKBALO'.
LELA' KU TSAIK MU'UK'AN, YEESIK U KIMAK ÓOLALIL TI' LE KUXTALA',CHEEN U T'AAN YÉETEL TUUKULA' KA TSAIK OJELBI' TULAKA MAKO'OB JE U YUUSTAL U
TS´ÍIBTO'OB BA'AX YAAN TU KAJALO'OB KABET U TSAKO'OB OJELBI' TU 'UX U TAAL U MIATSIL MAAYA T'AANO'OB .
SOY LA MAESTRA EUGENIA KOYOC KU
MUY BUENAS NOCHES MAESTROS
EL TRABAJO DEL MAESTRO JULIO DE SU INVESTIGACIÓN ES MUY SIGNIFICATIVO, PUES A TRAVÉS DEL LIBRO DEL MAESTRO JORGE JESÚS TUN, NACIDO DEL MISMO PUEBLO DEL MAESTRO JULIO DZIB, ME RECUERDA NUEVAMENTE LOS 15 CANTOS QUE ESTE HOMBRE INVENTÓ DE SU TIERRA,GRACIAS A SU VISIÓN DE LO QUE LE RODEABA, PUES HABLA ACERCA DEL VALOR Y DEL AMAR QUE POSEE EL PUEBLO MAYA, QUE ES SU CULTURA,TRANSMITIENDO LA BELLEZA DE SUS MUJERES,FAUNA Y FLORA, TODO ESTO NOS INCULCA TAMBIÉN DE QUE TODO SER HUMANO ES CAPAZ DE PROYECTAR ESTA RIQUEZA CULTURAL DE SU PROPIO PUEBLO ,YA SEA TRAVÉS DE CANTOS,POESÍAS,FOTOGRAFÍAS, ETC.,PARA QUE SEPAN DE DONDE VIENEN SUS ANCESTROS, ASÍ NO OLVIDAR SUS RAÍCES COMO PUEBLO.
AJKA'ANSAJ:EUGENIA KOYOC KU'
0 comentarios:
Publicar un comentario