Ma'alob oka’an k’iin anakte’ex in wéet ka’ansajile’ex
Ba’ax ka wa’alike’ex, tene’ ajka'ansaj Marte Alejandro Cahun Balam
Ti’ junp’éel kaaj, ti’al u beytal u kuxtal juntúul máak, u tsikbal wáa ti’al u beetik je’el ba’axake yaan u t’aan, u ti’al túun lela’ ku k’abetchajal u jejeláasilo’ob t’aan. Bey túuno’, ti’al u beta’al meeyajo’ob bix janlil kool, ch’a’ cháak yéetel ts’an chak le j-meeno’obo ku payalchi’itik u yuumilo’ob k’áax yéetel cháak u ti’al u ts’aik nibóolti’ob tumen jach yanchaj u yich u koolo’ob wáa ti’al u k’áatiko’ob le cháak ma’ táan u taalo’.
Bey xan, u ti’al u láak’ ba’alo’ob ku yúuchul ti’ junp’éel kaaj je’ bix: mu’ujul, óokja’, ts’o’okol beel, je’ela’an u t’aanilo’ob ku beta’al, tumen ti’ le ba’alo’ob ken úuchko’oba ku yaantal u tse’ekil, ma’ táan u jáan k’éexpesiko’ob u tukulo’ob yo’olali, ku ya’alal túune ma’ baaxali’ jach jaaj ba’ax ts’o’ok u tsikbalta’alo’.
Yéetel le ba’ax kin tsikbaltika’ in k’áat in wa’ale le t’aano’ob ku k’aabetchajal ti’al u beta’al meyajo’ob ti’ junp’éel kaajo’ jejeláastako’ob, chéen ba’ale yaan u yil yéetel ba’ax meyajil kun beetbil.
U ti’al u ts’o’okol in ts’íib ti’ le chan kóom tsikbala’ chéen kin jach k’ubentikte’ex ka’ ka’anse’ex a mejen wale’ex yéetel le mejen xoknaalo’obo u táano’ob, xooko’ob yéetel u ts’íibto’ob u jejeláasilo’ob le k-t’aano’ tumen beyo’ le maaya t’aano’ ma’ táan u jáan sa’atal wey yóok’ol kaabe’.
Chéen le yaan in tsikbalte’ex ti’ le oka’an k’iina, kin pa’atike’ ka tsikbalte’ex bix a wilike’ex le in tukul yo’olal u jejeláasilo’ob k-t’aanexo’.
¡Buenas noches compañeros maestros!
¿Qué cuentan? Soy el maestro Marte Alejandro Cahun Balam
En un pueblo, para que una persona pueda sobrevivir, platicar o realizar alguna actividad se tiene que comunicar, para esto es necesario emplear las prácticas sociales de lenguaje. Es por eso, que para realizar acciones como la comida de milpa, la petición de lluvia y la primicia, el j-men o sacerdote llama o invoca a los dioses del monte y la lluvia, según el caso para agradecer la buena cosecha obtenida de la milpa o para solicitar la lluvia que no cae.
Para otras prácticas que se llevan a cabo en un poblado, como el caso del juramento, el bautizo y la boda se emplean lenguajes diferentes al caso anterior, porque en estas acciones se dan unos consejos u orientaciones a los que intervienen, además no se puede cambiar rápidamente de opinión sobre lo tratado, por eso se dice que no se trata de un juego lo platicado o acordado, es algo muy serio.
Para terminar mi pequeño escrito sobre el tema, les pido por favor que enseñen a sus hijos y alumnos a hablar, leer y escribir nuestras prácticas sociales de lenguaje, porque así, la lengua maya difícilmente desaparecerá sobre la faz de la tierra.
Es todo lo que tengo que comentarles en esta noche, espero realicen comentarios sobre qué les parece mi reflexión acerca de nuestras prácticas sociales de lenguaje.
MALO´OB CHUMUK K' ÍI YANIK TEEX, TENE' AJAKA'ANSAJ:EUGENIA KOYOC KU LE BAAX KU YALIK LE' AJKA'ANSAJ MARTE JACH, MALO'OB,MEEN LE TSIKBALA' ÚUCHBEN,BEETA MEN LE MIATSIL MAYAA'OB,TU NAJIL XOOK,JACH KAABET ESIK TI' LE PALALO'OB,LE JEJELÁASILO'OB T'AANO'OB.
MUY BUENASTARDES MAESTROS,SOY LA MAESTRA EUGENIA KOYOC KU, EL TEMA QUE ´PUBLICÓ , EL MAESTRO ME GUSTÓ MUCHO Y ES DE GRAN VALOR ENSEÑAR A LOS INFANTES, PARA PRESERVAR EL CONICIMIENTO DE LA CULTURA MAYA.