U K’AABAO’OB MAAYA KAAJ, BEJO’OB YÉETEL KÚUCHILO’OB. (LOS NOMBRES MAYAS DE PUEBLOS, CAMINOS Y LUGARES).



U K’AABAO’OB  MAAYA KAAJ, BEJO’OB YÉETEL KÚUCHILO’OB.
Bejlae’ nika’aj in tsikbalte’ex yo’olal bix k’ajóolta’an junp’éel chan bejil, naats’ ti’ tu’ux síijenil.
U BEJIL XA’AY BACAB ( U XA’AY BEJ BACAB)
Úuche’, Bacabch’e’en yéetel Dzitabalche’ suuk u keetlan xiimbaltkubao’ob. Yaan junp’éel úuchben xa’aybej ku máan ichil kaaj, naats’ ti’ u kúuchil muknal, tu chik’iinil noj bej.
Bacabch’e’enilo’ob suuk u taalo’ob xiimbalil, bey xan Dzitbalche’ilo’obe suuk u bino’ob xiimbalil. Mina’an túun u láak’ bej jach ma’aloob je’el bix le je’ela’. Tumen  táaxkunta’an tumen tu laakal xiinbalóokil suuk u máano’obi’. Bey xan ti’ ku máano’on le tsíimino’ob yéetel tu laakal koolnáalo’ob u beetmao’ob u koolo’ob tu tojil le bejo’.
Ku tsikbaltito’on in na’e le keen úuchuk cha’anil Bacabch’e’enej, leti’  bej ku bisiko’obo’, chéen ba’alike tsuuk k’áankab u lu’umil le beja’. Keen k’uchuko’obe túun yaan u p’o’iko’ob u yooko’ob u ti’al u yookolo’ob óok’ot.
Bey xan le Bacabch’e’enilo’obo’, keen taalako’ob le cha’ano’, papa’ak’áankab u tuunkuyo’ob. Leten, tu yo’olal ku le súukil u súutsutkubao’ob ti’ le xa’ay beja’,bey p’aatik  u k’aaba’ XA´AYBACAB.

Kin p'atikte'ex le tsikbala'  ti'al a ti'alinte'ex yéetel ya'abach uts. Ajka'asaj Julio Dzib.


LOS NOMBRES MAYAS DE PUEBLOS, CAMINOS Y LUGARES.
Ahora voy a platicarles cómo se le conoce a un camino cerca del lugar de mi nacencia.
EL CAMINO DEL ENTRONQUE DE LOS BACABES (ENTRONQUE DEL BACAB)
Hace mucho, Bacabchén y Dzitbalché acostumbraban a visitarse mutuamente. Hay un antiguo entronque que pasa dentro del pueblo, cerca del cementerio, al norte del camino principal.
Los de Bacabchén acostumbraban a llegar caminando, al igual que los de Dzitbalché iban caminando hasta ellos. No había entonces,otro camino más cómodo que este, pues estaba aplanado por los caminantes. También circulaban los caballos y todos los campesinos que tenían sus milpas por esa ruta.
Nos narraba mi madre que cuando había fiesta en Bacabchén iban por este camino, solo que era de tierra roja dodo el trayecto, por ello tenía que lavarse los pies para poder entrar a bailar.

De igual modo, los de Bacabchén, cuando llegaban a la fiesta, tenían los calcañales manchados de tierra roja. Y por esta costumbre de ir  venir por este entronque, quedó en este nombre del ENTRONQUE DE LOS BACABES.

Les dejo este testimonio para que se apropien de él, con mucho gusto Prof. Julio Dzib.

MA'ALO'OB AKA'AB KU TSAIK TE'EX AJKA'ANSAJ:EUGENIA KOYOC KU
IN T'AAN YOOLA U MEYAJ AJKA'ANSAJ JULIO DZIB,JACH MA'ALO'OB U LUBUL TEEN UN MEYAJ JATS'UTS YOOLA LE  BEJ BACABCHE'ENILO'OB, KAACHE' CHEEN KIN TUUKULE' BA'AXTEEN LE BEEJA',MAA I TSA XAKTI'IL , TI ELO ' KIIN KAANIK TI' LE K'IINA U KEETLAN XIMBA'AL OOK',  YÉETEL DZITBALCHE´,
 KIN WIIKE, JACH BEEY JE'EX TU KAJIL SAHCABCHÉN,CALKINI, YÉETEL SANTA CRUZ, BIX U XIMBAL TI'AL U CHANO'OB TU KAJILO'OB. BEY BACABCHENO'OB YÉETELDZITBALCHE'OB, KEEX YAAN LUUK,WA K'ÁANKAB U YOOKO'OBE' WAJ TAAN CHAAK,KU BEETKO'OB BAY USTUYICHO'OB,BEY XA'AN KIN KAANIK  TI LE YÁAX BEJA' P'AAT U K'AABA' BACAB.  
AJKA'ANSAJ:EUGENIA KOYOC KU

TRADUCCIÓN EN ESPAÑOL

COMENTARIO
MUY BUENAS NOCHES, SOY LA MAESTRA EUGENIA KOYOC KU
 VOY HACER EL COMENTARIO DEL MAESTRO JULIO DZIB, DESPUES DE LEERLA, ME LLAMÓ LA ATENCIÓN , POR EL CRUCERO DEL POBLADO DE BACABCHÉN Y SU RELACIÓN DEL PUEBLO DE DZITBALCHE, PUES ÉSTE LO DEDUCIA AL PRIMCIPIO PERO NUNCA HE INVESTIGADO, HASTA AHORITA QUE APRENDO DEL POR QUE, TODAS LAS PERSONAS VECINAS DEL POBLADO CIRCULABAN CERCA DE ELLA, DEBIDO A QUE ERA EL CAMINO DONDE TRANSITABAN PARA VISITARSE,  MENCIONA COMO ES QUE EN LAS FIESTAS DE ESE POBLADO ALGUNAS PERSONAS DE DZITBALCHE IBAN A  BACABCHEN SIN IMPORTAR QUE IBAN A CAMINAR, O POR QUE VENIAN LA LLUVIA, O POR QUE HABIA MUCHO TIERRA ROJA, QUE LES DEJABA MAL LOS PIES, SU AFAN ERA DIVERTIRSE, ADEMÁS TAMBIEN  RELACIONO CON EL POBLADO DE SAHCABCHÉN  Y SANTA CRUZ,,QUE EXISTE LA HISTORIA PARECIDA DE COMO VISITABAN LOS HABITANTES SIN IMPORTAR QUE TENIAN QUE CAMINAR, ADEM'AS QUE  ME QUEDA CLARO QUE ESE ENTROQUE  DE BACABCHEN ,QUEDÓ CON EL NOMBRE DE LOS "BACABES  ".
MAESTRA:EUGENIA KOYOC KU





0 comentarios:

Publicar un comentario